protivná i sama sobě

Taky se mi to stává....snad to nebývá nijak často, ale když už se podaří, tak se pak i za sebe stydím....jak dokáži být protivná a nepříjemná...
Není to tak dávno...dva články zpět, kdy jsem se zevrubně šířila o paní šťovíkaté úřednici...tak ta měla zjevně důvod, byla v práci. O co horší je, když v práci nejste a ani jiný relativně inteligentní důvod k protivnosti nemáte...a přece protivní jste a to až tak, že i sami sobě...
A co je opravdu asi nejbolestnější, nevybíjíte si protivnost na sobě ale na druhých, kteří jsou zrovna po ruce, tedy na těch nejbližších, čím jsou blížeji, tím hůře to schytají :(...potom máte pocit, že každá omluva je málo...ublížili jste a už to nejde vrátit...takže pro příště Freyo, nejdřív mysli, než něco řekneš...