Jsem kráva...

...protože bych ráda změnila pozici nebo případně celou firmu z důvodů:

• neschopnosti si zvyknout na 12h směny
• kompletního rozrušní spánku
• extrémně stresového prostředí na denní směně (ne vždy, nekdy je "jen" stresové...)
• pravidelného zmeškávání jídla, protože na něj není při práci čas
• totálního nevyužití na noční
• mála peněz (taky bych chtěla bydlet ve svém)
• volných dnů, když je nikdo jiný z okolí nemá
• pracovních dnů, když všichni okolo volno mají
• stíhání všeho okolo domácnosti pouze ve dnech "víkendu"
• nemožnosti chodit na nějaký pravidelný kurz, páč ho polovinu nestihnu

Pánové R. a K. ale po bližším zvážení neposoudili tyto důvody, jako natolik závažné, aby bylo nutné hledat jiné místo s lepšími podmínkami. Jejich nesporná zasvědcenost do problematiky a úskalí mé pozice je všeobecně známa a proto mají tito pánové všechny důvody nazvat mě krávou.

Kořím se jejich dokonalosti

Review: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti by Ransom Riggs

My rating: 5 of 5 stars



Po období půstu konečně něco výživného! Originální neotřelý příběh s prvky regulérního hororu a fantasy. Podivné autentické fotografie ze začátku 20. století dokreslující stístěnost a pocit blížícího se nebezpečí. Působivě vykreslaná atmosféra, která Vás vtáhne do děje a sympatický hrdina, kterého autorovi uvěříte. Parádní kombinace pro několikahodinové čtení, ke kterému se budete těšit vrátit. Otevřený konec jen dotvrzuje, že tady dobrodružství neskončilo ale právě začalo.



View all my reviews

Vyvrhelem snadno a rychle

Není nad to ve skupině lidí, která zastává určitý názor, projevit ideu opačnou. Pak mohou nastat dvě až tři situace:
a) jste považováni za prostoduchého
b) začnou Vám vnucovat svůj názor
c) kombinace předchozích

V každém případě již máte úspěšně nakročeno stát se plnohodnotným vyvrhelem. Nepolevujte v úsilí a pevně se držte svých názorů, případně přidajte nějaký další. Výsledky se brzy dostaví.

Od okolí se dočkáte, pochybných až soustrastných pohledů, nevyžádaných rad, případně blbých vtipů a ještě blbějších komentářů. V této fázi se již stáváte vyvrhelem - juniorem, gratuluji.

Na řadu přichází fáze argumentace. Zvláště ti s přímou linkou na Boha jsou zákeřní. Nicméně trocha faktů a fráze: "Tvůj názor Ti neberu..." by je měla trochu zklidnit, budou sice dále mrmlat, nicméně to je tak všechno co s tím nadělají. Ti vytrvalejší se budou snažit Vaše zdroje informací zdiskreditovat. Nenechte se zahnat do kouta a kontujte s dotazem, zda by byl(a) ochotná, schopná sdělit dannému zdroji, že je nedůvěryhodný. A bude po něm, jak po žabě.
S množstvím podstoupených slovních bitev se stáváte vyvrhelem - seniorem, ale o tom někdy příště...

Jak jsem šla a našla....kocourka

Tak jsem si to jednou hasila po své ne zrovna nejpoužívanější procházkové trase, když mě do očí praštil pohled na zubožené zvířátko, choulící se v trávě. Jednalo se o číčíka, světlonarezlého vychrtlého na kost. Chudáček se ani nesnažil o útěk, jen tam dřepěl v trávě a když jsem ho pohladila, vrněl, lísal se a škrčel (mňokat se nenaučil). Jako nejschůdnější cestu jsem vyhodnotila zavolat na měšťáky, aby zalarmovali odchytovou službu. Policajti si dali pěkně načas než mi to zvedli, ale já jsem vytrvalá, takže měli smůlu. Nahlásila jsem jim proč volám a začlo to: "útulky jsou přeplněné, bereme jen zvířata očividně nemocná a v ohrožení života....blá blá blá", tím si poliš samozřejmě naběh. Oznámila jsem mu, že dle mého názoru se jedná o nemocného jedince.  ano chápu, že opravdu netřeba volat kvůli každé kočce, kterou uvidíte, jak ťape za svými záležitostmi.... ale proboha....je konec léta, bašty všude habaděj, zřejmě existuje příčina proč je kocourek vyhublý, že mu jdou spočítat všechny kostičky v těle. Tak dál...záchrana povolána ale už jsem se připravovala na to, že odchyťákovi budu muset chlupatečka vnutit. Sedla jsem si u něj na patník, čehož malý využil a nejdřív u nohy a potom "nenápadně" na klíně se ohříval. Seděli a čekali jsme něco přes půl hodiny a samozřejmě... vyslechla jsem si keců....tak jsem mu na oplátku taky něco sdělila. Hlavně, když se kocourek bránil v nástupu do bedýnky. Prý na tom asi nebude tak špatně....na to jsem mu opáčila, jak by se asi choval on, kdyby jej chtěli strčit do neznámé krabice...tak na chvilku stichnul a pak začal nanovo o tom, že nejde zachránit všechny a omílal to dokud neodjel....jako sorry já tak silný žaludek nemám, nechat někde zuboženého tvorečka napospas osudu, takže odchyťák ho mít taky nebude!

Review: The American Boy

The American Boy by Andrew Taylor

My rating: 3 of 5 stars



V prvním záchvatu jsem se pokoušela vylíčit celý příběh. Nicméně ten je natolik složitý a propletený, že jsem to vzdala. Ačkoli kniha má víc jak 400 stran, ještě ten den jsem ji měla přelouskánu. Právě propletenost jednotlivých dílků činí knihu trochu nepřehlednou. Je potřeba se soustředit. Celkový dojem je neutrální. Dobře zabaví, když potřebujete ale nenechá ve Vás žádnou výraznou stopu. Nejedná se o typ románu, který si založíte v knihovničce na čestné místo s tím, že si ji s láskou přečtete znovu. Příjde a odejde.



View all my reviews

Coffee and me

Náš vzájemný vztah bych popsala jako tolerantní ignorace. Ona si nevšímá mě a já jí. Většinu času tenhle stav funguje bez problémů. Bohužel čas od času dostanu do hlavy onu neblahou myšlenku o jakémsi hlubším seznámení se s problematikou. V tom horším případě to odnese záchodová mísa, kde si opravdu vehementně stěžuji na nepochopení (na vině je samozřejmě ONA!, ne já...comprende?), tlak se blíží předsmrtnému stavu a ten třas rukou by se závistí očumoval i léty protřelý narkoman. A pak postel, do které ještě vehementněji sípu z posledních sil: "chci umřít, chci umřít...". Na pohled nic estetického, to mi věřte.
V tom lepším případě jsem schopná i něco dělat. Něco málo. Hodně málo. A i tak se žaludkem tvrdě smlouvám o "návratnosti".
Nutno dodat, že takový stav u mě nevyvolává dávka kofeinu z koflíčku, ve kterém by i plivanec přetékal (protože to by pro mě byla opravdu smrt v tekuté podobě) ale i usmrkané latté macchciato - což má být dle wikipedie - horké mléko s vrstvou espressa doplněné mléčnou pěnou, prostě cucání pro děti....jak potupné!

Kdysi mi to kamarádka vysvětlila. Pěkně polopatě: "seš prostě moc hubená!" a bylo. Páč jsem lunt, exkomunikace ze světa kávopijců mne nemíjí, leč jako tvor zvídavý si potřebuju tu a tam tu hubu znovu  nabít, protože co kdyby....

Momentální status quo:  1:-1 pro kofein...

Raději bych měla zůstat u svého kakaa, tam ztráta na životě nehrozí...

Review: Life of a European Mandarin: Inside the Commission

Life of a European Mandarin: Inside the Commission by Derk Jan Eppink

My rating: 5 of 5 stars



Kniha o zákulisí Evropské Komise z pera bývalého novináře. Jak sám v knize úvádí, dříve jako novinář se snažil pod pokličku Evropské Komise nahlédnout, jako její člen všechna tajemství řádně ukrýval před světem. Až do vydání této knihy.
Skvěle napsaná příručka zákulisních pletich vysoké politiky. Autor čtenáří v žádném případě nenasazuje růžové brýle a "na plnou hubu" odhaluje, jak se "vaří" politika. Ani on sám se nijak nepřikrašluje a otevřeně přiznává pravý důvod své loajality a ochoty hasit požáry způsobené svým komisařem a to udržet si vlastní pozici. Což je jistě sympatické.
Nebojí se popsat scénky ze života "mandarínů na Princeznině dvoře", nebojí se ani jmenovat.
Kniha je psána zabavným, vtipným a glosujícím stylem a čte se velmi dobře. Na závěr autor shrnuje své poznatky ohledně EU a přidává i postřehy a názory, jak by mohla do budoucna fungovat.



View all my reviews

trocha nostalgie

Je 1.9., už něco málo přes hodinku.... pro mnoho to znamená konec prázdnin, volna a sladkého nicnedělání.
Když jsem sama navštěvovala vzdělávací instituce, kde byl docházkový harmonogram do hodin pevně stanoven (tím chci naznačit ZŠ a SŠ) léto pro mne tímto datem skončilo. Na výšce jsem zjistila, že to tak horké (nebo studené?) být nemusí a léto (aspoň to babí) zvesela pokračuje dále. Proč se taky stresovat, semestr začíná až v říjnu, víme? Vždycky mě fascinovaly průpovídky příbuzných, vždyť tam vůbec nic neděláte, akorát se flákáte...ale zkuste si přijít po 4 měsících mentální stagnace zpátky na 1,5h přednášku a kdyby jen jednu a takové cvika byla teprv lahůdka...prostě fuj! ale zpět k létu, školní léta někdy příště
Byť nyní v pracovním proce(stre)su, léto pro mě bylo dlouhé. Příjemně dlouhé a mohlo být delší. Ani tolik horované teploty atakující průměrné hodnoty v tropických destinacích mi nevadily. Moc jsem nepochopila proč si lidi v létě stěžují na horko a v zimě na zimu.... co čekaj?
Mám ráda letní noční život. Do noci se všude klábosí, popíjí se opojné moky a všude to voní, kouřem, květinami, trávou, senem, životem. Je opravdová slast jít na večerní procházku a cítit ve vzduchu rozkvetlé lípy!
Léto jsem proťapala venku, proseděla se sklenkou vína na střeše pozorujíc jak umírá den a rodí se noc, provoněla jsem se jím.

Příští rok prosím taky takové