trocha nostalgie

Je 1.9., už něco málo přes hodinku.... pro mnoho to znamená konec prázdnin, volna a sladkého nicnedělání.
Když jsem sama navštěvovala vzdělávací instituce, kde byl docházkový harmonogram do hodin pevně stanoven (tím chci naznačit ZŠ a SŠ) léto pro mne tímto datem skončilo. Na výšce jsem zjistila, že to tak horké (nebo studené?) být nemusí a léto (aspoň to babí) zvesela pokračuje dále. Proč se taky stresovat, semestr začíná až v říjnu, víme? Vždycky mě fascinovaly průpovídky příbuzných, vždyť tam vůbec nic neděláte, akorát se flákáte...ale zkuste si přijít po 4 měsících mentální stagnace zpátky na 1,5h přednášku a kdyby jen jednu a takové cvika byla teprv lahůdka...prostě fuj! ale zpět k létu, školní léta někdy příště
Byť nyní v pracovním proce(stre)su, léto pro mě bylo dlouhé. Příjemně dlouhé a mohlo být delší. Ani tolik horované teploty atakující průměrné hodnoty v tropických destinacích mi nevadily. Moc jsem nepochopila proč si lidi v létě stěžují na horko a v zimě na zimu.... co čekaj?
Mám ráda letní noční život. Do noci se všude klábosí, popíjí se opojné moky a všude to voní, kouřem, květinami, trávou, senem, životem. Je opravdová slast jít na večerní procházku a cítit ve vzduchu rozkvetlé lípy!
Léto jsem proťapala venku, proseděla se sklenkou vína na střeše pozorujíc jak umírá den a rodí se noc, provoněla jsem se jím.

Příští rok prosím taky takové