Musím o sobě natvrdo říct, že žádný Einstein ani Tesla ze mě není a nikdy nebude. Úplně tupá (za normálních standardních podmínek +- nějaký ten hPa) ale taky nejsem.
Včera nicméně byly ty Pa nějak šuro.
Ťárám si to po prácí (12 hodinové) směr moje norečka, špunty v uších, mozek na minimu, jen k udržování vegetativních pochodů...když tu náhle mi zorné pole vyplnilo nějaké děvče. Ty špunty ji nějak neodradily. Hned na mě vyhrkla, zda jsem z Brna...trpně si vzdechnu, jak domorodci zklamali a cestu musí poradit přivandrovalec...vzápětí na mě začla chrlit takovou záplavu něčeho, co by někdo jiný označil za věty. Já jsem z toho chytila tak půlku...takže houby cestovalkyně ztracená ale prodejnice pokoutní užvaněná!
Prý reklamní akce před otevřením prodejny a hned začla tahat z kabely smradíky...dál nevim...pak jsi pamatuju, že stojím jako tvrdé í s krabičkama v ruce a pomaloučku mi docvakává...reklamní ano ale taky prodejní! Slečně konečně zmlkla, když ji bylo oznámeno, že ji u mě pšenka nepokvete...začala mluvit i pomaleji, tak ji to chuděru asi dost vzalo...
Skoro jsem nestihla bus...a v něm...bacha na to přátelé...mě konečně začly napadat některé dotazy, připomínky a podobně...duševně jsem se poplácala jaký jsem to konverzační machr a diskuzní vícebojař, myslím, že i kdejaká buchanka z rybníku v horní dolní by ji setřela líp a mazaněji...
No nic tak třeba příště
P.S. pásek od hodinek mi smrdí doteď
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat