Nasluchadla

Zvažet situaci, kdy jedno sluchátko nefunguje a abyste vůbec něco slyšeli je potřeba mít hlasitost na max a i tak se musíte dost soustředit (zvlášť, když posloucháte mluvené slovo)...
Zkrátka a velmi dobře jsem si opatřila naslouchadla zbrusu nové a to...violá

                  Sennheiser CX 271 (Street Line)

 

Konečně něco barevného, co vyhovuje mému vkusu (bohužel ve skutečnosti barvičky tolik zářivé nejsou....červená není taková to bordó ale spíše do fialova a zlaté proužky tak směle nevykukují). A co se samotného zvuku týká....proto jsem si je ostatně pořizovala, jinak bych mohla mít i zgarby za 200...znalci jistě omluví absenci technického popisu šíření zvuku, frekvenčního rozsahu, citlivosti a impedance a pokud ne je mi to stejně úplně šumák (ti chytřejší se juknou na net, kde se v pohodě sami dočtou, od toho taky ty důlky mají). Já pojmu popis zcela podle svého expresivního cítění a napíšu jen....BOMBA!!!
Konečně taky pořádně slyším, hernajz. Hlasitost mám skoro na minimu a přesto v pohodě rozeznám sbor v pozadí, luxus, který jsem doteď neměla.
Docela mi vrtá hlavou co mi tak dlouho trvalo na tom dojít si ty sluchadla do krámu koupit...zkazit mi radost z koupě se nepovedlo ani prodavačí, který na mě při placení kartou vybaf o jedno procento vyšší cenu...apropó prodavač...
ten byl vůbec docela vtipálek...člověk by měl za to, že obchody slouží k tomu, aby z nich byly nějaké kšefty...když už se teda uráčím do nějakého kamenného zavítat, předpokládám jaksi automaticky určitou péči...jako třeba zahrnutí sortimentem, ne že z pesanta budu zboží pracně mámit a po alternativách začne koukat až po dvojím vyzvání...
možná jsem na něj působila nuzným dojmem, tak mu bylo líto nabízet mi zboží za cc 650...abych nazáviděla