Avatar

dlouho jsem otálela podívat se na Avatara...za prvé, protože v době, kdy byl uveden stal se kultem, vidět jej bylo cool, jelikož nerada splývám s proudem, výhýbala jsem se tomu, jak bacil lékarně. Druhá věc je, že tak trochu kecám, viděla jsem malinký kousek...vlastně úplný konec...zrovna tu scénu, kdy tam ten šílený magor tím nejnechutnšjším způsobem vraždí toho divného tygříka...
znechutilo mě to natolik, že jsem až doteď nesesbírala tolik odvahy filmík zkouknout...respektive odradilo...říkala jsem si, jestli v takovém duchu probíhá i zbytek filmu, nemám na to žaludek...jsem prostě zvířofil a s tím fakt nikdo nic neudělá...a že se snaží, vždycky se nějáký trouba najde...zrovna dneska mě přesvědčoval jeden, že sražení zvířete při řízení patří k věci...s tímhle u mě ale rozhodně nezaboduje, ale zpátky k avatarovi
jsou lidi, kterým se film nelíbí pro jeho celkové vyznění....environmentální agitka...ekologická blitka apod., těch přirovnání jsem slyšela docela dost...člověk vždycky prská, když se mu nastaví zrcadlo...zvláště, když z něj na něj kouká něco ošklivého...
podle mě je to pravda, prostě jsou lidé (opravdu existují), kterým je budoucnost planety naprosto ukradená a jistě by případnému zloději i připlatili...a ano, celé lidské pokolení se chová jak nenažrané kobylky...až na to, že kobylky se pak mohou přesunout jinam, jsou malé a až se jednou na stejné místo vrátí, bude tam zase dost potravy (teoreticky...v praxi jim toho fleka zaberou lidi), lidi ale ne, už teď se namají kam hnout...a tak možná v budoucnu, je mým zbožným přáním nedožít se té chvíle, budou naši potomci svědky něčeho úplně stejného, jako je nastíněno v avatarovi nebo WALL-Eím