Ready Player One

Dneska mě skoro celý den bolela hlava, tak nečekejte úplně nejvýživnější článek...

A hlava mě bolela, jelikož jsem celé opoledne + část odpoledne strávila čtením.

Ready player one je velice chytlavá kniha z prostředí geek komunity v nedaleké budoucnosti. Celý příběh se točí kolem soutěže, kterou po své smrti (prostřednictvím přednatočeného videa) vyhlásil otec-zakladatel nejdokonalejší virtuální reality jaká kdy byla vytvořena, OASIS. Kdo vyhraje, získá neskutečné bohactví. Ačkoli se děj odehrává někde kolem roku 2141, je vlastně všechno posunotu do 80let století dvacátého. Věc se má totiž tak, že aby jste soutěž vyhráli musíte být magor do 80let, tak jako tvůrce OASIS.

První polovina pěkně ocípala, žádné trapné klišé se nekonalo. Pak přišla pasáž, ona chvíle, kdy hlavní postava vymyslí naprosto praštěný (ale ambiciozní plán), a v tu chvíli mi zatrnulo, že zas zakysnu v části o tom, jak onen plán nečekaně selže, hrdina se octne v nebezpečí a blá blá. 

K mé nesmírné radosti se nic takového nestalo...Autor se naštěstí nepokusil zprznit hlavní zápletku propašováním néjaké další jenom aby uměle navýšil napětí...kterého už tak bylo ažaž

Jak jsem již napsala, děj neustále odkazuje na 80 léta. V té době jsem byla ještě na houbách, takže o technice té doby vím kulový. Nicméně v textu byla umě propašována všelijaká vysvětlení a dodatečné odkazy, takže i takový technologický analfabet jako já, si udělal celkem slušnou představu ( a zas až taková lama nejsem)

Kolem a kolem jsem byla z ukořistěného čtiva nadšená. Nevím proč, neustále mi text připomínal děj Johnnyho Mnemonica....podobný apokalyptický pohled na budoucnost